Hanácké kroje jsou jedněmi z nejkrásnějších krojů u nás vůbec. Je na nich vidět, že se jedná o kroje požehnaného a bohatého kraje. Jsou barevné, bohaté a okázalé, k vidění je na nich spoustu výšivek nejrůznějších barev.

Kroje a jejich druhy

Hanácké kroje jsou plné výšivek – tedy alespoň ty sváteční. Kroje všední nejsou tak bohatě zdobené a není se ani čemu divit. Sloužily totiž především k praktickým účelům, pracovalo se v nich doma i na poli.

Kroje se také liší podle oblastí (olomoucko-litovelský, přerovský, prostějovsko-tovačovský, kojetínský, kroměřížský, holešovsko-hulínský, jihozápadní Haná) nebo podle toho, kdo kroj vyšíval, kolik času práci věnoval apod. Každé panství mělo kroj trochu odlišný, i když lišit se mohl třeba jen výšivkou.

Ženský kroj

Ženský kroj byl především vrstvený a plný výšivek. Jeho součástí byly rukávce (plátěná košilka s širokými rozevlátými rukávy), živůtek zvaný lajdík, v místě pasu oplíčko, které mělo stahovací funkci. Dále kroj obsahoval fěrtoch (jakousi sukni uvázanou vpředu), fěrtůšek či sváteční zástěru. Samozřejmostí byly spodničky, kterých ženy nosily kolem pěti. Nohy pak zakrývaly červené nebo bílé punčochy, hlavu se zapletenými vlasy zakrýval červený šátek. Ve svátek ženy nosily obojek (krajkový naškrobený límec).

Svatební kroj

Svatby na Hané trvaly někdy i týden, byly plné jídla a pití a svou roli na nich hrál i svatební oděv. Nevěsta musela na první pohled vypadat jako budoucí dobrá hospodyně a matka. O její široké boky se staralo hned několik spodniček a žehlená sukně s bílou vyšívanou zástěrou. Nesměly chybět rukávce a brokátová kordulka zdobená pazderkou (pěti barvami vyšívanou stuhou). Barevnou stuhu měla žena i v pase, za ní se zastrkával šátek. Na hlavě měla nevěsta svatební čepec zvaný pantlék.